Rubrika Coach it Easy: Mojí prioritou je budování široké mládežnické základny, říká Martin Vortel

Vedoucí centra mládeže HBC Hradec Králové 1988 a místopředseda téhož klubu se rozpovídal o náborových akcích Pirátů, udržení hráčů v klubu či o radách ostatním klubům k navýšení počtu mladých hokejbalistů v rubrice Coach it Easy. Přečtěte si delší, avšak velice zajímavý rozhovor s Martinem Vortelem.

32 let fungování? Za tu dobu prošlo našimi kabinami několik desítek stovek dětí a mládeže

Východní Čechy patří mezi „nejhokejbalovější“ regiony v republice. Čím si vysvětlujete to, že se v tomto regionu hokejbalu tolik daří?

Je to dáno určitě dvěma faktory, které se setkaly. Dlouhodobou tradicí ledního hokeje na vysoké úrovni v regionu, a s tím spojenou popularitou tohoto sportu i sportů příbuzných. To samotné by ale nestačilo, kdyby nebylo i druhého střednědobého faktoru, kterým jsou dobře fungující kluby nejen v obou krajských městech, ale i v mnoha dalších sídlech. Na druhou stranu i u nás vidíme, že především některá místa v Královéhradeckém kraji žijí jinými sporty a hokejbalu se tam tolik nedaří.

Hradec Králové je na hokejbalové mapě už několik let. Jak se vašemu klubu daří neustále lákat mladé talenty k hokejbalu?

Ano, to je pravda. Náš klub oslavil již 32 let svého fungování. Za tu dobu prošlo našimi kabinami několik desítek stovek dětí a mládeže. Přesto, jako v každém jiném klubu, je získávání mladých pro hokejbal, ale i pro sport obecně, čím dál těžší. Krok za krokem rozšiřujeme naše náborové aktivity a snažíme se vyhodnocovat jejich úspěšnost. Poté je doplňujeme o nové cesty, jak hokejbal popularizovat mezi mladými.

Řekněte, jaké kategorie Piráti v letošní sezóně mají?

V letošní sezóně jsme otevřeli minipřípravku, přípravku, mladší žáky a starší žáky. Pravidelně se zúčastňujeme přeborů nejnižší kategorie tj.mikropřípravky, i když její hráči trénují společně s hráči minipřípravky.

Co pro to, aby hokejbal v Hradci Králové byl nadále úspěšný, děláte?

Na tuto otázku se dá nahlížet ze dvou stran. Někteří měří úspěch skrze sportovní výsledky. Tento pohled, ale patří dle mého názoru spíše k vyšším kategoriím. Profesí jsem manažer obchodní firmy, takže úspěch sportovního klubu spatřuji vedle sportovních výsledků i ve fungování klubu, v zajištění kvalitního personálu, a to především trenérů a vedoucích družstev, kteří svým přístupem přímo ovlivňují nově příchozí hráče a budují kvalitní atmosféru v týmech. Z pozice vedoucího centra mládeže v našem klubu se tedy snažím získávat kvalitní lidi, vést co nejlépe náborovou strategii a v neposlední řadě pomoci co nejlépe zabezpečit materiálně technické zázemí našeho klubu.

Vnímáte odliv mladých hokejbalistů/hokejbalistek v posledních letech, nebo je tomu naopak?

Ani ne, u nás se napříč kategoriemi daří vychovávat takové srdcaře, že valná většina odchodů je z jiných důvodů. Třeba stěhování mimo město nebo výběr mezi dvěma sporty. A to je zase nepochybně skvělou prací našich trenérů, kteří přicházejí s novými aktivitami - jezdíme na lodě, pořádáme letní kempy, a další činnosti. Dlouhodobě vnímám jako největší negativum nedostatečné zázemí klubu, kapacitně malé šatny, nedostačující sociální zařízení. To nás v očích některých zbytečně degraduje.

Fotbal a hokej jsou magnety! Nejen pro děti, ale i často pro ambice rodičů

Jak složité je konkurovat jiným, větším sportům, jako je třeba hokej či fotbal?

To je pěkná otázka. Díky za ni. Můj názor je možná trochu specifický. Oba dva zmíněné sporty v Hradci mají velkou tradici i na vrcholové úrovni. Proto jsou magnetem, ale nejen pro děti, ale často je to spíše ambice rodičů. Tyto děti samozřejmě neumím přesvědčit, protože jejich názor není bohužel rozhodující. Tím ale neříkám, že je to tak vždy. Paradoxně právě přítomnost několika hokejových klubů na území Hradce a nejbližšího okolí nám velmi pomáhá získávat hráče do kategorií mladších žáků resp. starších žáků. Často velmi pracovité a nadané mladé lidi, kteří jen „neprošli“ sítem výběrů. Mohl bych jmenovat hned několik vynikajících hráčů, kteří se k nám dostali touto cestou. Velmi rychle nalezli zpět, často velmi poničenou sebemotivaci, zapadli skvěle do party a jejich výkonnost obohatila i ostatní hráče. Fotbal je přece jenom odlišná hra, proto jej jako konkurenci neberu. Je to spíše jiná pohybová aktivita, kterých ale je v Hradci dostupných dlouhá řádka. Velmi konkurenční je naopak např. masově rozšířený florbal, který je i známější mezi rodiči.

Co je v Hradci Králové prioritou? Je to právě výchova mladých hráčů/hráček?

Mojí maximální dlouhodobou prioritou je usilovné budování široké mládežnické základny tak, aby klub mohl generovat nejen hráče nejvyšší kategorie pro A tým, ale i nové trenéry, a mohl tak setrvale fungovat.

Rada pro ostatní trenéry? Nebojte se zúčastnit některého z programů ČMSHB

Kdybyste mohl dát jiným klubům radu, která se týká náborových akcí, co byste poradil?

Těch rad je hned několik. Moje první rada zní: Nesnažte se dělat a stihnout vše, ale prvně se zamyslete nad hlavní příčinou nízkého počtu nových hráčů ve vaší lokalitě. Třeba u nás v Hradci Králové přes dlouhou tradici hokejbalu stále narážíme na nízkou úroveň povědomí o hokejbalu jako sportu. Velkou pomoc nám v posledních letech přináší masivní reklamní kampaň ČMSHB, která právě na tento nedostatek cílí.

Druhá rada zní: Zkuste vytěžit informace ze stávajících hráčů. Co je přitáhlo do klubu, jak se o něm dozvěděli. I přes velkou reklamu ve školách, vozidlech dopravního podniku města či novinách, totiž významným „zdrojem“ hráčů je doporučení od kamaráda. Je to ta nejúčinnější a nejlevnější reklama. Nebo se můžete dozvědět, že pokud by o hokejbalu věděli již v mateřské škole, začali by k Vám chodit již v první třídě. Proto např. zaměříte spolupráci na místní mateřské školy a upozadíte kontakty za základní školy.

Třetí rada by byla: Nečekejte nikdy okamžitý náborový efekt. Když jsem začínal u klubu s náborem, byl jsem vždy frustrován, že po velké náborové akci, třeba nějakém sportovním dni, kde jsme měli stánek s ukázkou hokejbalu, nepřišel nikdo na nabízený trénink. Z mé zkušenosti nově náborování přicházejí postupně, jako pověstná „kapka ke kapce“.

Moje čtvrtá a poslední rada zní: Nebojte se zúčastnit některého z programů ČMSHB, resp. požádat o radu ohledně možné spolupráce členy komise mládeže. Rozsah podpory totiž významně přispívá na pokrytí nákladů a materiálových potřeb náborářů. Mohl bych z vlastní zkušenosti zmínit třeba jen fakt, že použití nafukovací hokejbalové střelnice, kterou svaz zapůjčuje, vždy spolehlivě přitáhne všechny děti z dohledu. Samozřejmě Vám děti nepřesvědčí, ale přitáhne Vám je bezpečně až k Vám.