Motivace postoupit do finále je velká, říká královéhradecký Matyáš Skalický

Rezerva Hradce Králové bojuje v semifinálové sérii 2. Ligy proti té letohradské. Letohradské „béčko“ úvodní dva zápasy semifinále na domácí půdě vyhrálo, Piráti tak měli minulý víkend co dohánět. Oba zápasy ale Hradec Králové B zvládl, a vrátil tak sérii do Letohradu.

Série s Přeloučí byla vyrovnaná a osobně si myslím, že pro diváky byla atraktivní

Ve čtvrtfinále jste si poradili 2:0 na zápasy s Přeloučí. Můžeš se v krátkosti za touto sérii ohlédnout?

Série s Přeloučí byla vyrovnaná a osobně si myslím, že pro diváky byla atraktivní. Když se zpětně ohlédnu na sérii, tak jsme byli v téměř plné sestavě a tým máme kvalitní. Přelouč má také kvalitní tým, ale my jsme byli o trošku lepší a jak to ve sportu bývá, tak i to štěstí je potřeba, a to se přiklonilo na naši stranu.

Co rozhodlo o vašem postupu do semifinále?

Jak už jsem zmínil v první otázce. Byly to vyrovnané zápasy i s emocemi a rozhodlo to, že jsme dali více branek než soupeř (směje se). Ale musím opravdu zdůraznit, že Přelouč má kvalitní tým a nedal nám to zadarmo!

V semifinále jste narazili na Letohrad B a hned úvodní zápas série jste vysoko prohráli – 0:11. Čím to?

Já jsem bohužel nebyl na prvních dvou utkáních v Letohradě, takže jsem se bavil se spoluhráči a ve zkratce bych řekl, že v prvním utkání byla na klucích znát týdenní bezzápasová pauza a tým se nesešel v plné sestavě, bohužel. Rezervnímu týmu z Letohradu v tom utkání vyšlo snad úplně vše, na co sáhli.

Je to velmi náročné a musím říct, že jít do zápasu s tím, že to může skončit, jsem zažil asi poprvé v životě

Ve druhém jste podlehli až v prodloužení. Co se tedy změnilo?

Po konzultaci se spoluhráči mi bylo řečeno, že tým se hodně řídil trenérem a hrál zodpovědně. Bohužel 20 sekund před třetí sirénou došlo k vyrovnání na 5:5 a v prodloužení bohužel nastala situace přečíslení 2na1, a tím bylo rozhodnuto. Jak říkám, nemohu úplně mluvit za kluky, nebyl jsem tam.

Následně jste doma zvládli oba důležité duely a sérii vrátili do Letohradu. Jak náročné je odvracet mečbol?

Je to velmi náročné a musím říct, že jít do zápasu s tím, že to může skončit, jsem zažil asi poprvé v životě. Ale do zápasu jsme všichni šli s hlavou nahoru a zápas začínal za stavu 0:0. Tým byl doplněn mladými kluky, kteří předvedli super výkon a celkově jsme všichni hráli zodpovědně. Musím vyzdvihnout dobrý brankářský výkon Jirky Vaňka, který nás podržel!

V obou domácích utkáních jsi vstřelil gól. V tom druhém dokonce jediný v utkání. Jsi spokojený s tím, jak se ti povedly domácí zápasy po osobní stránce?

V prvním domácím utkání jsem dal gól se štěstím. Viděl jsem tam nabíhat Tovtíka, tak jsem to od prken, skoro z nulového úhlu nahodil na branku a trefil jsem teploměr brankáře. Prostě štěstí. Ve druhém utkání jsem dal jediný a zároveň vítězný gól, který byl po střele Michala Dundy. Našel jsem si míček po odrazu od zadního mantinelu. Znova štěstí, ale to tak ve sportu chodí. Po osobní stránce jsem spokojený, ale nekoukám na sebe. Já dělám maximum pro tým a je jedno, jestli jsem dal gól nebo ne. Prostě je to kolektivní sport a my v Hradci ten kolektiv máme super.

Je před vámi pátý, rozhodující duel celé série proti letohradské rezervě. S čím do něho půjdete? Co bude potřeba pro to, abyste sérii zvládli a postoupili do finále?

 Teď jsem se dozvěděl, že jsme asi kontumováni z důvodu zápisu Jirky Vaňka, který byl zapsaný jako dvojka na zápas „A“ týmu, ale neodehrál ani minutu. Budeme tedy doufat, že vyhraje zdravý rozum a rozhodne se série na hřišti, ne papírovou formou. Jinak, když zápas bude, tak do něho půjdeme s nasazením a zodpovědností, jako při domácích utkáních. Motivace je veliká a všichni v týmu chceme uzavřít obrat a postoupit do finále.