Rádi bychom se vyhnuli předkolu, ale dál už stejně musíme porazit každého, ví trenér Ježků Jiří Kozel

Obhájit vítězství základní části nebylo pro Heřmanův Městec vůbec snadné. Nyní svěřence Jiřího Kozla čeká zimní příprava a následná jarní nadstavba. Trenér juniorské kategorie Ježků se podělil o své pocity z podzimní části, ale i s plány na zimu, druhou fázi sezóny i do nové etapy trenérské kariéry.

Podruhé za sebou jste dovedl svůj tým na první místo divize v základní části juniorské Extraligy. Jak se tento úkol lišil oproti minulému ročníku? Jak se vyvíjela vaše víra ve zopakování úspěchu v průběhu sezóny?

Loni jsme do soutěže vstoupili sebevědomě, na co jsme šáhli, to nám vyšlo, a základní část jsme vyhráli s vysokým náskokem. Letos jsme mysleli, že to půjde samo. Jenže sestavu nám zasáhlo pár změn, zapracovávali jsme mladší hráče, někteří hráči odešli na vysoké školy, a ještě více hráčů začalo hrát za A tým, čímž se nám trošku rozpadly společné tréninkové jednotky. To vše bych označil za příčinu našich nevyrovnaných výkonů, a tím i daleko složitější cestu za obhajobou titulu v základní části. Co se týká víry v první místo, tak já v něj začal znovu věřit až po vyhraném utkání na Hostivaři, ačkoliv jsme to neměli ve vlastních rukou.

Klíčový duel podzimu přišel na půdě do té doby neporažené Hostivaře. Můžete se krátce poohlédnout za tímto utkáním? Co bylo receptem na silného soupeře z hlavního města?

Asi příprava… Den předtím náš dřívější kapitán mužů slavil padesáté narozeniny, večírek se zřejmě vydařil a my mohli šlápnout do pedálů naplno (smích). Pravdou je, že jsme šli do utkání s čistou hlavou, věděli jsme, že můžeme jen získat, a hráli uvolněně.

Opět vám naplno funguje ofenziva a vaši hráči ovládají tabulky produktivity. Čím si vysvětlujete úspěchy týmového útoku? Můžou za to právě výrazné individuality?

Kluci spolu hrají od mala, znají jeden druhého a zároveň chápou, že sám jedinec nic nedokáže, a jen jako tým můžeme vyhrávat. Takže ano, máme super individuality, které jsou vidět, ale máme zároveň dost hráčů, kteří nejsou vidět ve statistikách, ale bez nich bychom byli poloviční.

Očekávám, že to bude pěkně zamotané!

Na jaře vás nejprve čeká nadstavba. Jistě bude vaším cílem do play off postoupit z prvního místa, ale jak vnímáte zbytek týmů ve skupině A, zejména pak soupeře ze druhé divize?

Přiznám se, že se k tomu vůbec neupínám. I nadstavba bude stále soutěž, kde se budeme se soupeři navzájem oťukávat a ladit formu na nejdůležitější část sezóny, a to je play off. Určitě bychom se rádi vyhnuli předkolu, ale dál už stejně musíte porazit každého, takže jakékoliv umístění 1.- 4. bereme. Jinak očekávám, že to bude pěkně zamotané a budou rozhodovat drobnosti. Pro hráče a jejich rozvoj další perfektní zkušenost.

Naposledy titul nedopadl, ale nakročeno máte dobře i letos. Co stálo za neúspěchem vašeho týmu v loňském semifinále, a jak se hodláte vyvarovat toho, aby nedošlo k podobnému scénáři i tentokrát? Kdo by mohl být největší konkurencí?

Loni po semifinále bych s Vámi souhlasil ve slově neúspěch, ale nyní už asi ne. Je to jistě bolavá zkušenost, která nám může letos pomoci, ale jinak musím říct, že třetí místo prostě byl úspěch, který se nemusí opakovat. Jinak semifinále rozhodly totální maličkosti, první dva zápasy rozhodly góly v posledních minutách a další dva nájezdy a prodloužení – nemohlo to být vyrovnanější. Za konkurenci bereme všechny soupeře, jelikož to startovní pole je tentokrát snad ještě vyrovnanější.

Ještě před startem jarní části máte k dispozici zimní přestávku. Jakým způsobem bude probíhat v Heřmanově Městci příprava, případně jak se bude lišit oproti minulému roku?

Přípravu máme poslední roky velmi podobnou. Kluci si mohou vybrat, co jim bude více sedět, nebo časově vyhovovat, případně mohou kombinovat přípravu s muži. Zároveň doufám, že počasí nás pustí v únoru i na hřiště, přeci jen první utkání hrajeme v Plzni, která si s žádným počasím hlavu lámat nemusí.

Poslední roky úspěšnost juniorské kategorie Ježků značně stoupla. Jsou podle vás aktuální výsledky udržitelné vzhledem k postupné obměně? Jaké zásluhy si na procesu připisujete, a jak dlouho ještě v roli hlavního trenéra plánujete setrvat?

Věřím, že i příští rok můžeme mít juniorku velmi silnou, ale bude záležet, také na samotných hráčích. Řada z nich dostane možná nabídku z extraligových klubů, a to může naši pozici dost ohrozit. Jaké mám zásluhy? Teď vyrazím asi všem dech sebevědomou odpovědí… VELKÉ! Stejně jako hráči mají velikánskou zásluhu na tom, jaký já jsem trenér! Přeci jen jsme parťáci už 13 let. Letos v roli hlavního trenéra juniorů určitě končím, jen na to pomyslím, tak mi začnou slzet oči… zvláštní. Přesunuji se ke starším žákům a dorostu a věřím, že i s nimi dokážeme velké věci.