Martin Bulva: Věřím, že stále máme jako organizace a sport, co nabídnout

Jiří Voženílek vyzpovídal Martina Bulvu, který se stará o mladší žáky HBC Pardubic. Co v klubovém rozhovoru zaznělo? To přinášíme v nezměněné formě.

Podzimní část hodnotíme kladně

Jak hodnotíš podzimní část přeboru MŽ?

Podzimní část hodnotíme kladně. Před sezónou jsme se zúčastnili kvalitního turnaje v Hostivaři - FAIR CUPu. Hráči od prvního zápasu turnaje makali naplno, jako by ani pauzu přes léto neměli. Sehráli jsme i dva "přátelské zápasy" s Rebely v Praze, domluvené zápasy byly náhradou za zrušený Rebel Cup. Dále jsme byli ještě osloveni na turnaj do Kladna, který se pro neúčast ostatních týmů neuskutečnil. V rámci regionálního přeboru jsme sehráli celkem pět turnajů, z toho do tří jsme nasadili dva týmy, kde jsme využili i nadějné mladší hráče z přípravky. Širší členská základna je pro nás příslibem do jarní části. Turnaje přeboru víceméně proběhly tak, jak jsme čekali. Na závěr podzimu jsme se přihlásili na Kvalifikační turnaj ve Svítkově, z kterého jsme se následně před akcí pro špatné klimatické podmínky odhlásili, poté byl organizátorem turnaj odložen na jaro.

Na čem s mladými hokejbalisty pracujete? Máte nějakou dovednostní prioritu, která je pro tuto kategorii podle tebe důležitá?

Důležité jsou v této věkové kategorii všechny dovednosti, které trénujeme. Je to soubor schopností, ve kterých by se hráči měli posunout. My se snažíme o to, abychom pracovali s detaily a vysvětlili hráčům, kdy dané schopnosti mohou použít. Pak je zde druhá část dovedností, na kterých musí sám hráč pracovat mimo trénink. Pokud tak činí, je progres viditelný, a to platí i obráceně, pokud tak nečiní. Hokejbal jako sport šel ve vývoji hráčů hrozně dopředu.

Jaké máte plány na jarní část sezony? Předpokládám, že se budete chtít účastnit i minimálně dvou kvalifikačních turnajů.

Plány jsou víceméně dané, odehrát všechny turnaje přeborů, poté, jak si uvedl, odehrát minimálně dva kvalifikační turnaje. Pokud přijde nabídka na nějaký zajímavý turnaj, tak to rozhodně zvážíme. Důležitá bude hlavně chuť hráčů trénovat a posouvat se. Co se týká nějakých ambicí pro konec sezóny, tak jsme v klubu, kde budou, doufám, vždycky. Loňsky tým si nějaký "kov" zasloužil, měl pro to dobré podmínky a předpoklady, ale nestalo se. Občas to celé rozhodují detaily, z kterých se stane jeden konečný výsledek. Ve finále věřím, že ti hráči odešli do starších žáků zkušenější, schopnější a to je asi důležitější, i když jsme sportovci a vyhrát chceme vždycky!

Ročník 2010, který minulý rok odešel do SŽ byl početně i dovednostně kvalitní. Jak jsou na tom další ročníky? Podařilo se aspoň částečně zaplnit výpadek dětí z Covidu?

Ročník 2010 je zhruba stejně početný jako ročník 2011, horší už je to v ročníku 2012 a to zhruba o půlku. Zde nám covid nějaké děti odebral. Poté současný přípravkový ročník je opřen hlavně o koncový ročník 2013, jelikož hráčů ročníku 2014 je hodně málo. Výpadek se tedy nezaplnil, ale pár jednotlivců přišlo. Když sleduji situaci jinde a bavím se s trenéry jiných klubů, nemáme si moc na co stěžovat. Nyní se už zase náboruje, tak věříme, že dětí bude dost. Věřím, že máme jako organizace a sport co nabídnout. Ohledně plných soupisek je to dvousečné. Když máte hráčů hodně, řešíte koho vybrat-nominovat, případně řešíte problém s posouváním hráčů do vyšších kategorií. Na druhou stranu, když máte dětí málo, tak kategorie spojujete, nebo hráči hrají souběžně více kategorií, čímž se sice rychleji vyhrají, ale někdy toho na ně může být hodně a bojíte se absencí z různých důvodů.

Psal jsi, že náš sport má co nabídnout. Máš nějaký nápad, co by se v něm mohlo v kategorii MŽ změnit?

Jak se říká co člověk, to názor, co klub, to názor, tak to je. Mě osobě nejvíce bijí do oči dvě věci. Jednou z nich je přesilová hra v trvání jedné minuty. Za mě ty děti nejsou na takové mentální úrovni, aby byly schopné systémově sehrát tak složitý prvek, jakým přesilová hra je. Na druhou stranu přesilová hra je trest za faul, ale většinou se nestává samotnou výhodou. Já bych byl třeba za to, kdyby minutové přesilové hře předcházelo trestné střílení. Pokud by bylo využito, přesilová hra by se neuskutečnila a pokud by exekutor nájezd neproměnil, následovala by ta minutová přesilová hra. Nebo by jí trestné střílení nahradilo zcela. Když pomineme závěrečné jarní turnaje přípravky ve formátu 5 na 5, jsou vlastně mladší žáci první kategorií, kde se děti setkají s hrou na celé hřiště a někdy je to, zejména pro nováčky, hodně náročně. Menší hřiště pro ně bohužel nevytvoříme, to je asi nesmysl. Ale pokud by to šlo technicky a ekonomicky vyřešit, tak pro některé kluby by hra 4 na 4 byla, i z hlediska počtu dětí v jejich základně, akceptovatelnější. Všechny sporty se zrychlují, všude je více soubojů, větší nasazení a hráči jsou důraznější. Musíme zdraví hráčů chránit. Více prostoru hru zatraktivní, méně soubojů okolo mantinelů, dále větší zapojení všech hráčů na hřišti. Myslím, že hokejbal již má svoji základnu a nepotřebuje ve všem napodobovat hokej. Naopak není špatně, když se něčím odliší, jako tomu bylo v minulosti. Druhou věcí je finálový turnaj, myslím si, že ten formát jak u MZ, tak SZ je vcelku nešťastný. Formát turnaje Krajů (např. U13) mně přijde spravedlivější a účelnější, když se bude hrát více zápasů, bude hrát více dětí, výsledek o vítězi bude vážnější a nemusí o postupujícím rozhodovat vzájemný zápas atd.. Znamená to i pro více dětí z různých klubů větší zážitek na první větší sportovní akci mimo domov. Závěrem tohoto bych zvýšil počet týmů minimálně o dva. Oproti loňské sezóně se některé věci v regionu rozhodně zlepšili, např. co se týká rozhodčích atd., ale všeobecně o mládeži v regionu chybí větší komunikace. Necítím zde však zájem o vývoj, změny či posun… vše už začíná samotnou diskuzí.

Zdroj článku: HBC Pardubice.